Od Úhoště

    Tak jako je naše plemeno velmi „specifické“, tak je specifické i hárání našich fen.Jak všichni víme, čsv vzniknul křížením německého ovčáka  (tedy zvířat diestrických), hárajících 2-3x ročně ,  a karpatského vlka ( tedy zvířat monoestrických), s říjí pravidelně 1x ročně. Tak i naše feny mohou hárat 1x, 2x i 3x ročně. Feny hárající 1x ročně mohou být absolutně přesné, každoročně začínající hárat ve stejném týdnu a každoročně se kryjící v téměř stejný den. Některé feny hárají nahodile, např. po půl roce, po osmi měsících nebo mohou začít hárat při nějaké změně. Např. při změně kotce na zahradě, při nějaké změně ve smečce.  Hárání mohou být všechna stejně plnohodnotná nebo některá jaksi „planá“, probíhající více nenápadně, rychleji nebo při nich fena nezabřezává.

   Také délka hárání je naprosto jiná, než si můžeme přečíst v jakékoliv příručce o chovu psů. Většinou jsou feny svolné ke krytí po 3-4 týdnech hárání. Může se stát, že majitel přehlédne začátek hárání a zdá se mu, že fena je svolná ke krytí téměř ihned. Hárání u fen čsv probíhá zpočátku jen velmi nenápadně. V kotci najdeme jen občas kapičku krve, někdy ani to ne a jediná známka hárání je několik zaschlých kapek krve na srsti pod ocáskem, na tzv. kalhotkách. Některé feny se pečlivě čistí, takže počátek hárání nám může uniknout. Fena má vulvu stále „v normálním stavu“, jen psi se o ni trochu více zajímají. Takto to může trvat zmiňované dva týdny, ale také mnohem déle. Může se stát, že starší feny jsou svolné ke krytí až po dvou i více měsících od počátku hárání.

Chovatelé čsv mívají občas telefonáty od ostatních majitelů fen týkajících se doby hárání. Jeden majitel jezdil s fenou celé léto k veterináři s nějakými “ divnými výtoky“, kterými jeho fenka trpěla. Copak, majitel, mohl být neinformovaný, ale veterinář ji celé léto léčil z hárání, což je tedy gól.

   V této době je poměrně bezpečné soužití feny a psa spolu. Fena už sice hárá, pes to registruje, ale oba vědí, že ještě není ta správná doba. Ke konci tohoto „bezpečného“ období je krvácení zřetelnější a fence vulva více zduří, takže je dobře viditelná. Svého druhého psa už od ní musíte oddělit. Pokud  byste chtěli vědět, od kterého dne je možné krytí, máte několik možností. Buď fenku pustíte k vašemu domácímu psovi a budete je pozorovat. Nebo vezmete fenku na procházku kolem nejbližšího pejska za  plotem nebo ji vezmete k veterináři, aby vám  zjistil hladinu hormonů a doporučil nejvhodnější dobu . Nebo pojedete přímo za psem, kterého jste si vybrali na krytí a budete sledovat jeho reakci. Ale toto řešení je nejdražší, protože ne vždy máte krycího psa za rohem. Také můžete každý den zkoušet pošimrat fenku pod ocáskem. Pokud na šimrání reaguje tím, že ocásek vztyčí vysoko vzhůru a vulvu vystrčí směrem k vám, můžete se pomalu začít balit na cestu. Tyto metody jsou jen pomocné, ten nejvhodnější termín si pochopitelně určí fena a pes sami.

   Každý majitel feny by měl už od prvního hárání sledovat, jak dlouho jeho fenka hárá, kdy hárat začíná a kolikátý den hárání je svolná ke krytí. Bude se to hodit, až majitel fenu uchovní. Může si potom zhruba odhadnout, který týden bude krytí a dopředu se aspoň přibližně domluvit s majitelem psa na termínu krytí. Majitel psa by měl vědět, že k němu nějaká ta nevěsta přijede a ne dozvědět se to dva dny předem.