Vracení štěňat či dospělých psů
Toto je smutný text o vracení štěňat československých vlčáků zpět k chovatelům.
Co si budeme povídat. Základní fakt je ten, že štěňata československých vlčáků se vracejí. A vracejí se často, rozhodně častěji, než jiná plemena psů. Je to prostě dané plemenem. Smutný je fakt, že majitelé vlčáků a bohužel i sami chovatelé našeho plemene jsou schopni veřejně pranýřovat chovatele, jehož odchov se vrací zpět, případně jeho chovatel psovi hledá nový domov. Toto nikdy nepochopím. Je to základní neporozumění problému, závist, že někdo odchovává štěňata, či dokonce nenávist z tohoto pramenící. Pusťme se tedy do problému samotného.
Vracení štěňat či odrostlých jedinců probíhá zpravidla v jakýchsi vlnách, podle věku vraceného jedince.
-vracení štěněte okamžitě po odběru. Toto je opět nejen nepochopení plemene , ale nepochopení psa jako zvířecího druhu. Majitelé volají či píší okamžitě, dá se říci hned druhý den po odběru štěněte. A my chovatelé zpravidla slyšíme, že štěně plakalo celou noc, čůrá doma, má průjem, nejí, případně zvrací, domácí pes či kočka nechce štěně ve své blízkosti,…… A vůbec nejhorší důvod je, že si štěně doma nezvyklo!!! V tuto chvíli se nám chovatelům zvýší tep na 120 a volajícímu chceme velmi vynadat. Uvědomte si prosím fakt, že štěně žilo do odběru v kontaktu s matkou a sourozenci, v prostředí které zná. Zná jeho pach, zná jeho umístění v prostoru, zná lidi, kteří se v jeho blízkosti pohybují. Nový majitel jej převeze do prostředí, které jinak vypadá, jinak je cítit, nic mu nepřipomíná jeho domov. Jsou tam cizí lidé, cizí psi. Štěně je převezeno na území cizí smečky. A na tuto skutečnost reaguje každé štěně jinak. Uvědomte si prosím, že i když si s vámi štěně hraje, je to pro jeho malé tělíčko velká změna, velký stres. Některá štěňata nejí, některá hodně kňučí, některá můžou zvracet z nervozity, některá mají průjem, některá se třesou, některá zalezou na chráněné místo a nechtějí vylézt. Reakcí je celá škála a tyto reakce nemají nic společného se socializací, jakou jim chovatel zařídil. Je to dané typem nervové soustavy. Je to prostě příroda. Štěně si zhruba za týden zvykne na nový denní program, na nové místo a mentálně se odstřihne od toho, co si pamatuje z rodné smečky. Prosím uvědomte si, že i štěňátko, které si s vámi bude od prvního dne hrát, tak uvnitř zažívá stres z nového místa, z nové situace. To, co může nový majitel udělat, je nechat štěně být, nechat ho se rozkoukat, dát mu čas na aklimatizaci v novém místě. Do ničeho štěně nenuťte, nic po něm nechtějte. A pokud chcete štěně hned druhý nebo dni následující po odběru vrátit, tak si žádné ani neberte. Ušetříte nás- chovatele, velkého rozčílení.
-vracení štěněte cca po týdnu od odběru. Toto je vlastně doba navazující na předchozí případ. Štěně se už rozkoukalo v novém prostředí a majitel zjišťuje, že se štěněti MUSÍ věnovat, musí po něm uklízet, musí jej hlídat, aby se mu něco nestalo, aby něco nezničilo. Uvědomte si prosím, že od chvíle, kdy si štěně přivezete, tak štěně si vás testuje. A za několik dní, až se rozkouká, tak si štěně začne organizovat lidi kolem sebe. Začne se projevovat a hledat si své (samozřejmě co nejvyšší místo) v rodinné hierarchii. Toto je období, kdy štěně, které není správně venčeno, dělá louže či bobky. Není to jeho chyba, je to jen lenost či nevědomost majitele. Je to období, kdy štěně začne nepříjemně kousat majitele, kteří mu neumí vysvětlit, že takto ne. Je to období, kdy nudící se štěně ničí vybavení bytu, což je také vina majitele. A špatný majitel volá chovateli, že chce vrátit štěně, které logicky potřebuje čas a péči jeho majitele. Pokud se svému štěněti nechcete nebo nemůžete věnovat, neberte si jej. Ušetříte nám- chovatelům rozčílení ze špatných majitelů.
-vracení štěněte několik měsíců starého. Tento věk je také častý pro vracení štěňat. Je to období, kdy je štěně už větší, často už také hlasitější. Pokud jej nezodpovědný majitel umístil do bytové klece, je to období, kdy se štěně z klece buď dostane a zničí vybavení bytu nebo ve své frustraci provyje celou dobu, po kterou je v kleci zavřené a majitelé nejsou doma. Další důvod je ten, že je štěně samo doma a vyje někde na chodbě, protože je po dlouhou dobu samo. Je to období, kdy štěňátko venku už nenásleduje majitele, ale pokud nedostalo základní výcvik, tak utíká a je neovladatelné. To je pro mnohé majitele také důvod k vrácení. A nejen to, že utíká, ale je neovladatelné, protože nedostalo základní výcvik, který měl probíhat už od doby odběru. Pokud v této době štěně chcete vrátit, tak chovatelům běží hlavou jediná myšlenka: „a proč to svého psa nenaučíte“? Všichni v telefonu slýcháme větu: „ Azor rozkousal, Azor zničil, Azor utíká“…… Ale správně máme v telefonu slyšet: : Nechali jsem Azora, aby rozkousal, nechali jsme Azora zničit, nevycvičil jsme Azora, aby neutíkal“…… Toto bohužel neslyšíme nikdy. Pokud neumíte dát vašemu štěněti důslednou výchovu, prosím nepořizujte si ho. Obzvlášť ne toto plemeno. Ušetříte nám, chovatelům mnoho rozčílení, když musíme poslouchat váš telefonát o tom, co pes provedl. Vyslechneme vás, ale máme chuť vám vynadat. A rozhodně nám prosím neříkejte, že chcete štěně vrátit. Co myslíte, že se stane? Jako normální chovatel, si štěně vezmeme zpátky a budeme mu muset věnovat spoustu času, abychom mu vysvětlili, kde jsou mantinely, přes které nesmí. A potom mu budeme někdy zdlouhavě hledat nové majitele. A to vše kvůli tomu, že první majitel nebyl ochoten věnovat svému psovi čas, energii, případně peníze třeba za výcvik.
-vracení štěněte kolem jednoho roku stáří. Je vlastně vracením štěněte v pubertě. Štěně, které vinou majitele vyrůstalo tzv. bez mantinelů, bez výcviku a základní důsledné výchovy, se v pubertě začne více prosazovat. Logicky zkouší, na jak vysokém místě se v rodinné hierarchii může usadit. A usadí se přesně tak vysoko, jak mu majitel(é) dovolí. Často v telefonátu slýcháme, že pes kousnul….. Dítě, dospěláka, to už je jedno. Jenže správně máme slyšet, že majitel nechal psa, aby pokousal jeho, dítě nebo kohokoliv jiného. Je to jen a pouze vina majitele. A po nás, chovatelích se chce, abychom si psa vzali zpátky. Opět jen kvůli neschopnosti majitele.
-vracení psa po druhém roce. Je opět jen vracení nezvládnutého jedince. Pes či fena dospěli, dorazily hormony. A pes se tentokrát už natrvalo chce usadit na nejvyšším možné pozici v rodinné hierarchii. Toto je přesně doba, kdy špatně vychovaný vlčák tentokrát už vážně pokouše své majitele. Nebo prostě nerespektuje své majitele a v jejich přítomnosti pokouše jinou osobu. Takovýto pes je označen za nebezpečného a telefonáty potom znějí asi takto: „když si ho nevezmete zpět, tak bude utracený“. Věřte mi, že toto jsou telefonáty, které chovatele dokáží rozpálit doběla. Majitel psa několik let kazí, neumí jej správně vychovat a chovatel má v rukou jeho život, protože když si psa nevezme, bude kvůli majiteli zabit. Nikoliv policií, v útulku nebo v jiné instituci. Je to jen a jen vina majitele. To, že dospělý pes někoho pokouše, není vina psa, ale vždy jen pouze vina majitele. Proto apeluji na všechny budoucí majitele tohoto plemene. Pokud neumíte psa vychovat, pokud nejste pro svého psa autoritou, nekupujte si československého vlčáka. Nepřenášejte na chovatele tíhu rozhodnutí o utracení dospělého nebezpečného psa.
A nikdy nám do telefonu neříkejte „pes pokousal“. Toto není pravda a nechceme to slyšet. Vždy musíte říct „ nechali jsme psa, aby pokousal“. Toto je pravdivý výrok. Věřte, že nechceme tyto situace řešit. My jsme vám dali štěně, které bylo s láskou odchované a nebylo nikomu nebezpečné. A už vůbec v telefonu nechceme slyšet slovní spojení „pes bezdůvodně pokousal“. Toto je nesmysl a prosím nechte si jej. Toto se prostě NIKDY nestane.
-vrácení nemocného zvířete. Děje se pravidelně a velmi často. Majiteli se pes zraní nebo onemocní. A my potom v telefonu slyšíme mnohdy zástupné problémy. Obvykle je to informace, že pes pokousal člena rodiny, který nic neudělal a pes jej bezdůvodně napadnul. Uvědomte si prosím, že pes nikdy nenapadne bezdůvodně. Je to proti přírodě. Velmi často psa něco bolí a může přehnaně reagovat na bolestivý podnět. Vaší povinností je psa testovat, nechat určit diagnózu a svého psa léčit. Nepřenášejte tuto povinnost na chovatele. A prosím neříkejte nám do telefonu NIC o bezdůvodném napadení. Toto vám opravdu nezblajzneme i s navijákem. Jste za svého psa zodpovědní i v době, kdy je nemocný či zraněný. Nevracejte nám nemocné psy, nepřenášejte na nás svou povinnost .
-vrácení psa z jiného důvodu. Nejčastěji se setkáváme s tím, že majitel zemře a kontaktují nás členové rodiny nebo útulky, kam byli psi umístěni. Toto je vždy smutné, protože psi jsou často smutní, zmatení a z milující rodiny se dostanou zpět k nám. A my jim hledáme nové rodiny. Vždy se snažíme pomoct. Buď si takového psa vezmeme zpět a rychle hledáme novou rodinu nebo pes na novou rodinu čeká u příbuzných či v útulku. Prosím nenaléhejte na nás, že to spěchá a psa si musíme vzít rychle. Je to velmi těžké hledat pro dospělého psa náhradní domov. Netelefonujte a nepište nám denně, abyste celou věc popohnali. To, že si psa slíbíme vzít k sobě je naše dobrá vůle. Někdy slíbíme, že k nám může přijít až se uvolní místo. Může se totiž stát a často se stává, že pomoc chovatele vyžaduje několik psů najednou. Proto vždy počkejte, až se místo opravdu uvolní a netelefonujte nám denně, že to je urgentní situace.
Vracení psů či štěňat je vždy nemilé pro obě strany. Majitelé si myslí, že chovatelé na takové situaci vždy vydělají a často požadují zpět částku, kterou za štěně dali. Tímto vás chci ujistit, že zpět nedostanete nic. Chovatel není zodpovědný za to, že jste jako majitelé selhali. Náprava chování psa, jeho dodatečná socializace, často doočkování , nové odčervení, náklady na krmení, dojíždění na výcvik, toto vše je pro chovatele dodatečná investice, kterou jste měli udělat s vaším štěnětem vy. Vy jste ti, kteří jste udělali chybu. Byť je tou chybou POUZE neodhadnutí situace a vše neschopnost se postarat o československého vlčáka. Chovatelé jsou chovatelé, nikoliv půjčovna štěňat, kam jej můžete vrátit, když vás přestane bavit nebo zjistíte, že jste udělali chybu a neodhadli své schopnosti. Obecně nechceme svá štěňata zpět, ale bereme si je, protože cítíme morální povinnost.